Rezervujte ubytování na tel.:
+420 412 554 286
Rezervace ubytování online.

Doporučujeme

Hotel Bellevue
Cena od: 500 Kč os./noc
Apartmá Pštrosí farma Zbyny
Cena od: 300 Kč os./noc
Apartmá Vila Terezie
Cena od: 540 Kč os./noc
Hotel Bezděz
Cena od: 733 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že „srdcem“ Máchova kraje jsou prý Doksy? Byť je většina turistů opomene při cestě za hradem Bezděz či Máchovým jezerem, mají co nabídnout. Najdete zde Památník K. H. Máchy, expozici rybářství, kostel a velice krásný zámeček.



Historie Doks

Stěžejní význam pro Doksy mělo založení Velkého rybníka Karlem IV. v roce 1376. Ve stejném roce Doksy získaly městská privilegia: týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo, právo mílové a soudní pravomoc s pranýřem.

V 16. století se Doksy staly centrem tzv. dokského panství, které vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Majitelem se stal Jan z Vartemberka, který postavil koncem 16. století v Doksech panský dvůr a zámek. Jan odkoupil druhou část rozděleného panství od císaře Rudolfa II. za 22 tisíc kop grošů a opět ho spojil.

Třicetiletá válka

Pozdější majitel, Václav Berka z Dubé musel jako přívrženec českého stavovského odboje v letech 1618 – 1620 po bitvě na Bílé hoře uprchnout ze země.

Třicetiletá válka přispěla k vyklidňování širokých oblastí po celých Čechách. Rekatolizace donutila uprchnout mnoho lidí a na jejich místo přišli převážně Němci. Protestanti, kteří zůstali, si v okolních lesích zbudovali své svatyně, tzv. Pusté (Psí) kostely. Jejich zbytky jsou dodnes k vidění především v Hradčanských stěnách.

Majetek Jana z Vartemberka se dostal do rukou Albrechta z Valdštejna, který ho začlenil do svého Frýdlantského vévodství. Albrecht zemřel násilnou smrtí v roce 1634 a panství si rozdělili jeho vrahové. Doksy se dostaly irskému plukovníkovi Walteru Buttlerovi. Valdštejnové získali Doksy opět v roce 1680 a spravovali je až do roku 1945.

Doba barokní

V době baroka město podstatně změnilo svou podobu. V jihovýchodní části náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje a severně od náměstí tzv. Hospitálek, dnes Muzeum Karla Hynka Máchy, ve středu náměstí byl vztyčen mariánský sloup.

Velkou ránu představovaly pro Doksy prusko-rakouské války v 18. století. Obyvatelé se před plenícím vojskem skrývali v jeskyních. Známá je v této souvislosti Braniborská jeskyně. Na skalním převisu je zřetelný nápis z 21.12. 1741, který informuje o tomto úkrytu. Dalším zásahem do života města byl hladomor, na který zemřelo pouze na Doksku 1200 lidí, a zničující požár v roce 1750. Doksy zůstaly po těchto událostech tak zničené, že jim císař Josef II. dále nepotvrdil jejich městská privilegia.

19. století

Na lepší časy se v Doksech začalo blýskat v prvním desetiletí 19. století, kdy české země prožívaly konjunkturu textilního průmyslu. František Wünsche, syn místního mlynáře, toho využil a v roce 1813 postavil na Továrním vrchu v Doksech kartounku. Pro její zaměstnance nechal vybudovat celou čtvrť přízemních dřevěných domků, tzv. Malou stranu. S přílivem nových obyvatel souvisí i nárůst počtu hospod.

Po období průmyslové konjuktury se Doksy ve 2. polovině 19. století vrátily zpět k zemědělství. Rozvoj nastal především v pěstování chmele, chovu dobytka, rybníkářství a zpracování dřeva.

Roku 1852 byla v západní části náměstí postavena radnice a roku 1845 na severovýchodním konci náměstí jednopatrová škola.

Počátkem 80. let 19. století začínají být Doksy vyhledávaným místem odpočinku. Lékaři doporučují zdejší zdravý vzduch a léčivé bahno. Doksy se pomalu mění na rekreační a lázeňské městečko.

Vrcholu popularity dosahují Doksy po první světové válce. Hovoří se o nich dokonce jako o severočeské riviéře. V roce 1928 je na jižním břehu Velkého rybníka zřízena rozlehlá pláž, rozmáhá se výstavba hotelů a penzionů.

Lázně byly zrušeny v padesátých letech 20. století. Městečko však zůstalo oblíbeným výletním cílem tisíce návštěvníků a známým rekreačním centrem.